29. kongres EAO (European Association for Osseointegration) se konal ve – Švýcarsku v Ženevě od 29. září do 1. října 2022.
Naše aktivní účast na této každoroční, nejprestižnější implantologické události se uskutečnila posterovou prezentací nového konceptu dvoufázového dentálního implantátu zaváděného do úrovně pojivové tkáně – „connective tissue level implant“.
Ve speciálním čísle nejcitovanějšího implantologického časopisu Clinical Oral Implants Research byl publikován abstrakt prezentované studie, kde biologická šířka je uvažována jako sliznicový imunologický systém se schopností zajistit integritu vnitřního prostředí, a tak chránit podložní tkáně a zabránit resorpci marginální kosti (periimplantitis).
Studie hodnotí klinickou výkonnost nového konceptu dentálního implantátu v závislosti na porušení biologické šířky. Porušení biologické šířky bylo diagnostikováno, když vestibulární vzdálenost mezi úrovní marginální kostí a volnou sliznicí (PMv) byla menší než 3 mm a/nebo za absence efektivního připojení pojivové tkáně (CTA – Connective Tissue Attachment).
Efektivní připojení pojivové tkáně (CTA) a spojovacího epitelu (JEA – Junctional Epithelial Attachment) umožňuje dvouzónová transmukózní část implantátu s hydrofobní, hladkou částí abutmentu a s hydrofilním, mírně drsným povrchem krčkové části fixtury stimulující tvorbu attachmentu pojivové tkáně při supra-, krestálním zavedení. Vedle toho hladký povrch epiteliální zóny v oblasti sulku minimalizuje tvorbu a akumulaci plaku.
Nejvyšší úbytek marginální kosti po pěti letech funkčního období od implantace −1,12 ± 0,86 mm byl zjištěn u implantátů s nejvýrazněji porušenou biologickou šířkou, a to jak z důvodu nedostatečného rozměru periimplantátové sliznice (PMv < 3 mm), tak i absence efektivního attachmentu pojivové tkáně (CTA) a to již na počátku procesu obnovy biologické šíře.
Naopak statisticky významná redukce (p=0,0002) úbytku kosti po pěti letech funkčního období od implantace −0,13 ± 0,53 mm byla prokázána u implantátů, kde byla plně respektována biologická šířka ve smyslu dostatečného rozměru periimplantátové sliznice (PMv > 3 mm) i přítomností efektivního attachmentu pojivové tkáně (CTA).
Na základě klinických výsledků studie mimo jiné ukázala, že úbytek marginální kosti závisí na stupni porušení biologické šířky v její vertikální dimenzi, tak i ve funkčním připojení jejích dvou složek – epiteliální a pojivové tkáně v transmukózní zóně implantátu. Studie prokázala pozitivní korelaci mezi porušením biologické šířky a resorpcí marginální kosti.
Abstrakt byl publikován zde:
Strnad Z, Novak Z, Strnad J, Nesvadba R, Kamprle J.: The effect of biologic width violation on marginal bone loss. 5-year follow-up clinical study. Clin Oral Implants Res. 2022;33(S24):182-3.
